Výukové kurzy

Pro účastníky sjezdu je připraveno 11 výukových kurzů, které jsou určeny jak pro kolegy ve specializační přípravě, tak pro zkušené neurology, kteří si přejí získat nové praktické informace z jiných oblastí oboru, než na které se specializují. Registrace na kurzy je zvlášť zpoplatněna z důvodu nutného omezení počtu účastníků pro každé téma. Požadavky budou uspokojovány dle pořadí došlých přihlášek.

Postup registrace

V případě zájmu o registraci na výukový kurz, prosím přejděte na ON-LINE registrační formulář. V rámci tohoto formuláře je možné si zarezervovat jednotlivé kurzy. Kurzy probíhají v časových blocích; věnujte proto pozornost výběru kurzů – z jednoho bloku si můžete zvolit vždy jen jeden kurz.

Instruktážní kurzy je možné dokoupit i na místě, kvůli omezené kapacitě ovšem není možné garantovat, že bude Vámi vybraný kurz stále k dispozici.

Ceny kurzů

Registrační poplatek za kurz činí 350/390 Kč/osobu/kurz (Včasný poplatek / Pozdní poplatek).
Cena je uvedena včetně 21 % DPH.

Datum kurzů

Všechny kurzy se budou konat první den sjezdu, tedy v úterý 29. 3. 2022

Seznam kurzů

číslo kurzu
čas kurzu
název kurzu předseda/předsedkyně sekce
sekce ČNS/SNeS
1
8.30–10.00

Perspektivy v neurofarmakologii

V problematice nemocí RS spektra bude souhrnně probrán vývoj léčby roztroušené sklerózy a jejích jednotlivých forem. Cílem je ukázat na vývoj moderní léčby v posledních několika dekádách včetně možnosti léčby progresivních forem. Součástí kurzu bude také pohled na vývoj cílů v léčbě tohoto demyelinizačního onemocnění.  Epileptologická část kurzu bude zaměřena zejména na molekulární genetiku, diagnostiku a perspektivy léčby geneticky vázaných epilepsií. V oblasti neuromuskulárních onemocnění budou souhrnně probrány novinky v léčbě za posledních 5-10 let. Konkrétně spinální muskulární atrofie, muskulární dystrofie, autoimunitních neuropatií(GBS/CIDP), tranthyretinové familiární amyloidové neuropatie, myastenie gravis a některých myopatií. V oblasti neuroonkologie bude uveden přehled standardních medikamentózních léčebných metod a perspektivy cílené, personalizované léčby zaměřené na ovlivnění uzlových bodů onkogenetického procesu.

Nemoci RS spektra
Marek Peterka

Epilepsie
Katalin Štěrbová

Neuromuskulární onemocnění
Pavel Houška, Václav Boček

Neuroonkologie
Jiří Polívka

Jiří Polívka
Neurofarmakologická sekce ČNS

2
8.30–10.00

Specifické aspekty diagnostiky neurologických onemocnění u dětí

Dětská neurologie aktuálně patří k nejprogresivněji se rozvíjejícím lékařským oborům, zejména díky dramatickému rozvoji inovativních diagnostických postupů a léčebných metod. Tato moderní diagnostika a léčba je rozvíjena v rámci uznaných center a mezinárodních konsorcií a sítí; základním kamenem péče o děti s onemocněním centrální a periferní nervové soustavy je však fungující terén, jehož nezastupitelnou úlohou je mj. včasná identifikace komplexních případů a jejich odeslání do zmíněných center. Klíčovou roli zde hraje síť ambulantních dětských neurologů, jejichž počet a dostupnost jsou však v některých regionech limitované. Zejména pak v akutních situacích může být klíčová role pediatrů a v roli konzultantů i neurologů pro dospělé, kteří by měli mít o základních principech diagnostiky neurologických onemocnění v dětském věku alespoň bazální představu. Kurz "Specifické aspekty diagnostiky neurologických onemocnění u dětí" bude zacílen na neurology pro dospělé, kteří se ve své praxi mohou setkat s potřebou konzultace základních diagnostických nálezů u dětí. Ve třech blocích budeme diskutovat některé aspekty základních diagnostických postupů v dětském věku: objektivního neurologického vyšetření, rutinního EEG a neurozobrazovacích metod. Půjde o prakticky orientovaný kurz, který upozorní na podstatné rozdíly v neurologické diagnostice u dospělých a dětí, které lze využít v každodenní praxi.

Neurologické vyšetření kojenců a malých dětí /ONLINE/
Vilém Novák

EEG v dětském věku /ONLINE/
Pavel Kršek

Neurozobrazení u dětí
Zuzana Holubová, Martin Kynčl

Pavel Kršek
Společnost dětské neurologie ČNS

Miriam Kolníková
Sekcia detskej neurológie SNeS

3
10.30–12.00

Diagnostika vertebrogenních onemocnění

Výukový kurz „Diagnostika vertebrogenních onemocnění“ obsahuje celkem 3 přednášky. V první přednášce s názvem „Jak postupovat u pacienta s akutním vertebrogenním syndromem“ bude probrána diagnostika a léčba akutních vertebrogenních syndromů s ohledem na poznatky evidence-based medicíny. Přednáška má za cíl shrnout dělení bolestí páteře z hlediska etiologie a závažnosti, které je podstatné pro volbu dalšího diagnostického i terapeutického postupu. Bude probrána také široká diferenciální diagnostika vertebrogenních syndromů. Zaměření přednášky je především na poznatky využitelné v běžné klinické praxi. V přednášce s názvem „Indikace a přínos elektrofyziologického vyšetření u vertebrogenních onemocnění“ bude poskytnut přehled elektrofyziologických metod využívaných v diagnostice onemocnění páteře, míchy a nervových kořenů. Přednáška shrnuje jejich nejvýznamnější indikace a přínos v různých klinických situacích (myelopatie, radikulopatie, asymptomatická míšní komprese) pohledem evidence-based medicíny. Kromě rutinně užívaných metod (elektromyografie, motorické a senzitivní evokované potenciály) budou představeny i novější testy, které mají potenciál prospektivně rozšířit možnosti klinické diagnostiky (např. pain-related evokované potenciály, kožní perioda útlumu). Přednáška “ Diagnostika a diferenciální diagnostika akutní míšní léze“ se bude zabývat problematikou akutní míšní léze, která může nastat po poranění míchy v rámci traumatu (např. po pádu, při autonehodě), při zánětlivých komplikacích páteře a přilehlých struktur (např. při spondylodiscitidě či abscesu), v rámci ischemie míchy (např. AVM, disekce) či při autoimunitním zánětu (např. u roztroušené sklerózy či neuromyelitis optica). Bude probrána akutní diagnostika míšních lézí a příslušná léčba.

Jak postupovat u pacienta s akutním vertebrogenním syndromem?
Eva Vlčková, Blanka Adamová

Indikace a přínos elektrofyziologického vyšetření u vertebrogenních onemocnění
Eva Vlčková

Diagnostika a diferenciální diagnostika akutní míšní léze
Ivana Štětkářová

Blanka Adamová
Vertebrogenní problematika ČNS

Miloslav Dvorák
Sekcia neurovertebrologická

4
10.30–12.00

Bolest hlavy vyvolaná nadužíváním léčiv (medication-overuse headache, MOH)

Bolest hlavy způsobená nadměrným užíváním medikace (medication-overuse headache – MOH) je častým typem bolesti hlavy s výraznou disabilitou. Hraje také významnou roli při transformaci z epizodické do chronické migrény.

MOH je v nejnovější verzi ICHD-3 (2018) klasifikována jako sekundární bolest hlavy v pododdíle 8.2 jako chronická bolest hlavy sekundární k již existujícímu syndromu bolesti hlavy. Specifický podtyp MOH závisí na použitém farmaku.

Zastřešujícími kritérii jsou:
(A) bolest hlavy se vyskytuje déle než 15 dní v měsíci u pacienta s již existujícími bolestmi hlavy,
(B) pravidelné nadměrné užívání jednoho nebo více léků užívaných k akutní a/nebo symptomatické léčbě bolestí hlavy,
(C) nezařaditelná lépe pod jinou ICHD-3 diagnózu.

MOH je považováno za onemocnění, kterému lze předcházet; proto by měl být kladen důraz na poučení pacientů nejen o vedlejších účincích léčiv, ale zásadní je edukace o potenciálním rozvoji chronické bolesti hlavy při jejich nadměrném užívání. Podle statistiky má pouze 8% pacientů povědomí o možnosti vzniku MOH a to zejména u léků, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Komplexní preventivní opatření jsou oproti odvykací terapii zatím v pozadí a v současné době jsou podrobněji zkoumána.

Prevalence a prevence MOH
Tomáš Nežádal

MOH – nejčastěji nadužívané medikace
Peter Valkovič

Odvykací a profylatická terapie MOH
Andrea Petrovičová

CGRP protilátky v léčbě MOH
Jolana Marková

Soubor pacientů s MOH (Olomouc)
Petr Polidar

Tomáš Nežádal
Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy ČNS

Peter Valkovič
Sekcia pre bolesti hlavy SNeS

5
10.30–12.00

Neurointenzivní medicína – Praktické střípky z neurointenzivné péče

V pěti přednáškách budou probrány základní přístupy k  pacientů   na neurologickém JIP mezi něž patří jednak pacienti s cévní mozkovou příhodou, pacienti  s epileptickým statem konvulsivním i nekonvulsivním, pacienti  s neuroinfekcí a dále s  poruchou vědomí jiné etiologie.  Bude nastíněno jejich základní zajištění, monitorace ,  analgosedace a výživa.  Dále podrobněji zmíníme péči o pacienty s traumatem hlavy a obecně přístup a terapii pacientů s edémem mozku. Kurz je určen mladým lékařům k základní orientaci v problematice neurointenzivní péče.

Sedace v NI péči + neklidný pacient
Roman Havlíček

Obecné základy monitorace pacienta v podmínkách JIP + neuromonitorace + zajištění neurointenzivního pacienta
Aleš Novák

Praktický přístup k terapii edému mozku + nitrolební hypertenze
René Jura

Výživa + tekutiny u neurointenzivního pacienta
Ivana Šarbochová

Neurotraumatologie (kdo patří na JIP)
Petr Hon

Ivana Šarbochová
Neurointenzivistická sekce ČNS

Michal Kováčik

6
14.00–15.30

Cerebrovaskulární problematika

Kurz probere indikaci multimodálního zobrazení v indikaci rekanalizační péče u pacientů s ischemickou CMP v pozdním a neznámem časovém okně. Dále budou detailně rozebrány letošní doporučení pro indikaci intravenózní trombolýzy a recentní doporučené postupy pro endovaskulární léčbu. Uchazeč bude dále seznámen s přehledem škál používaných v iktové neurologii, s neurosonologickým minimem a základy sekundární prevence. Kurz je určen zejména neurologům v atestační přípravě nebo neurologům, kteří nepracují na akreditovaném iktovém centru.

Multimodální CT vyšetření v diagnostice akutní ischemické CMP
Michal Bar

Intravenózní trombolýza v léčbě akutní mozkového infarktu – minimum pro běžnou klinikou praxi
Jiří Neumann

Neurosonologické minimum do praxe
Ondřej Škoda

Škály v cévní neurologii
Martin Kovář, Petra Reková

Endovaskulární léčba ischemické CMP – minimum pro praxi
Vladimír Nosáľ

Sekundární prevence ischemické CMP – minimum pro praxi
Zuzana Gdovinová

Aleš Tomek
Cerebrovaskulární sekce ČNS

Vladimír Nosáľ
Sekcia pre cerebrovaskulárne ochorenia SNeS

7
14.00–15.30

Zánětlivé neuropatie, diagnostika a léčba – update 2021

Obsahem kurzu je seznámení posluchačů s léčebnými možnostmi u idiopatických zánětlivých polyneuropatií. Jak standardními léčebnými možnostmi: kortikosteroidy, IVIG, plazmaferéza, tak i novějšími postupy, jako je aplikace subkutánních imunoglobulinů (SCIG). Dále budou probrány některé nové postupy, zvláště vzhledem k  subtypům CIDP s IgG4 protilátkami.

Nové CIDP Guidelines – klinická a paraklinická část
Josef Bednařík

Elektrodiagnostika CIDP
Edvard Ehler

Nodo/paranodopatie
Radim Mazanec

Nové směry v léčbě CIDP
Stanislav Voháňka

Stanislav Voháňka
Neuromuskulární sekce ČNS

Peter Špalek
Sekcia pre neuromuskulárne ochorenia SNeS

8
14.00–15.30

Pomocná vyšetření v diagnostice demence a kognitivní poruchy

Klinická a diferenciální diagnostika demencí a neurodegenerativních onemocnění je složitá, vyžaduje mezioborový přístup a vychází z analýzy rozboru anamnézy, neurologického vyšetření, zhodnocení kognitivního profilu a interpretace výsledků pomocných metod. Velkým přínosem posledních let je možnost stanovování biomarkerů, což zásadním způsobem zlepšilo přesnost a správnost klinické diagnostiky.

Výukový kurz je zaměřen edukativně s cílem podat aktuální přehled dostupných vyšetřovacích metod (analýza mozkomíšního moku, magnetická rezonance, perfuzní a ligandové vyšetření v nukleární medicíně, a neuropatologie), jejich roli v diagnostickém postupu a interpretaci výsledků v klinické praxi.

Likvorové a sérové biomarkery
Martin Vyhnálek

MR
Irena Rektorová

SPECT a PET
Aleš Bartoš, Jakub Hort

Biopsie a autopsie
Robert Rusina

Robert Rusina,
Sekce kognitivní neurologie ČNS

Stanislav Šutovský

9
16.00–17.30

Pomocná (paraklinická) vyšetření v extrapyramidové neurologii

Onemocnění extrapyramidového systému (poruchy kontroly pohybu – movement disorders) se projevují velmi často typickými klinickými příznaky.

Přesto mají díky pokroku nezastupitelnou roli četná paraklinická vyšetření. Kurz pojedná o významu jednotlivých skupin doplňujících klinických metod u tzv. extrapyramidových onemocnění.

Strukturální zobrazovací vyšetření
Petr Dušek

Funkční zobrazovací vyšetření
Egon Kurča

Likvorologie a sérologie
Kateřina Menšíková

Neurofyziologická vyšetření
Martina Bočková

Genetické vyšetření
Ján Necpál

Marek Baláž
Extrapyramidová sekce ČNS

Matej Škorvánek
Sekcia extrapyramidových ochorení SNeS

10
16.00–17.30

Zahájení léčby po prvním záchvatu

Zahájení léčby po prvním záchvatu – diskuze nad modelovými kazuistikami
Petr Marusič, Milan Brázdil, Irena Doležalová

Rozhodování o zahájení léčby po prvním záchvatu je pro neurologa častou a ve většině případů jednoduchou klinickou situací. Léčbu obecně zahajujeme, pokud je diagnóza epilepsie jistá, nebo pokud je vysoce pravděpodobná a rizika plynoucí z opakování záchvatu převyšují rizika terapie. V některých případech může být ale rozhodnutí o zahájení léčby obtížné vzhledem k nízké diagnostické jistotě, případně při nejednoznačném posouzení příčin a podnětů, které záchvat vyvolaly a/nebo se na jeho vzniku podílely. V ně­kte­rých situacích může být zahájení i nezahájení léčby víceméně rovnocennou alternativou a každý z těchto postupů má své výhody i rizika. V každém případě je před zahájením léčby nutné probrat s nemocným její reálné možnosti, případné nežádoucí účinky i riziko jejího možného selhání, aby bylo očekávání pacienta přiměřené. Obdobně je nutné informovat pacienta i v případech, kdy léčbu nezahájíme. Na modelových kazuistikách pacientů po prvním záchvatu probereme s účastníky interaktivní formou diagnostický algoritmus a otázku zahájení/nezahájení terapie.

Hana Ošlejšková
Česká liga proti epilepsii

Vladimír Donáth
Slovenská liga proti epilepsii

11
16.00–17.30

Neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra

Neuromyelitis optica a poruchy jejího širšího spektra (NMOSD) patří mezi autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. Typicky se projevují zánětem zrakových nervů a míchy, méně často mozkového kmene. U většiny pacientů nacházíme v séru protilátky proti akvaporinu-4 (AQP4-IgG), které jsou pro toto onemocnění specifické a hrají zásadní roli v patogenezi choroby asi u více než 75 % pacientů. Mezinárodní panel odborníků pro diagnostiku tohoto onemocnění publikoval v roce 2015 diagnostická kritéria pro NMOSD. Tato zahrnují tzv. klíčové klinické charakteristiky (časté: optická neuritida, myelitida a syndrom area postrema; méně časté: další kmenové syndromy, cerebrální syndromy, diencefalické syndromy a narkolepsie). I přes výrazné zlepšení diagnostického procesu díky dostupnosti vyšetření protilátek proti AQP4, stále dochází k prodlení u stanovení diagnózy u AQP4-IgG séronegativních pacientů, pacientů s parciálními míšními syndromy, u pacientů vyššího věku apod. Mezi nejčastěji stanovené chybné diagnózy patří roztroušená skleróza, míšní tumory, ischemické léze zrakových nervů, neuroinfekce a další. Důležité je také odlišení AQP4-IgG pozitivních pacientů od pacientů s pozitivitou protilátek proti myelinovému oligodendrocytárnímu glykoproteinu (MOG-IgG). Tyto protilátky také definují novou skupinu demyelinizací CNS, tzv. „myelin oligodendrocyte glycoprotein antibody–associated disease“ – MOGAD. Tento výukový kurz přináší přehled základních patogenetických mechanizmů u NMOSD a MOGAD, osvětluje diferenciálně diagnostické postupy, předkládá typické nálezy při zobrazení magnetickou rezonancí, upozorňuje na význam OCT vyšetření v rámci vyšetřování optických neuritid. Dále pak shrnuje možnosti terapie relapsů a dlouhodobou chronickou léčbu nemocných s těmito autoimunitními onemocněními CNS.  

Úvod do problematiky NMOSD
Jarmila Szilasiová

Patogeneze a klinický obraz NMOSD a MOGAD
Petra Nytrová

Terapie relapsů
Pavel Hradílek

Chronická a symptomatická léčba
Marta Vachová

Význam magnetická rezonance a typické nálezy u NMOSD a MOGAD
Manuela Vaněčková

Optická neuritida a význam OCT u NMOSD a MOGAD
Jana Lízrová Preiningerová

Diferenciální diagnostika NMOSD a MOGAD
Petra Nytrová

Jan Mareš
Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS

Marianna Vitková
Sekcia sclerosis multiplex SNeS