Výukové kurzy
Pro účastníky sjezdu je připraveno 11 výukových kurzů, které jsou určeny jak pro kolegy ve specializační přípravě, tak pro zkušené neurology, kteří si přejí získat nové praktické informace z jiných oblastí oboru, než na které se specializují. Registrace na kurzy je zvlášť zpoplatněna z důvodu nutného omezení počtu účastníků pro každé téma. Požadavky budou uspokojovány dle pořadí došlých přihlášek.
Postup registrace
V případě zájmu o registraci na výukový kurz, prosím přejděte na ON-LINE registrační formulář. V rámci tohoto formuláře je možné si zarezervovat jednotlivé kurzy. Kurzy probíhají v časových blocích; věnujte proto pozornost výběru kurzů – z jednoho bloku si můžete zvolit vždy jen jeden kurz.
Instruktážní kurzy je možné dokoupit i na místě, kvůli omezené kapacitě ovšem není možné garantovat, že bude Vámi vybraný kurz stále k dispozici.
Ceny kurzů
Registrační poplatek za kurz činí 350/390 Kč/osobu/kurz (Včasný poplatek / Pozdní poplatek).
Cena je uvedena včetně 21 % DPH.
Datum kurzů
Seznam kurzů
| číslo kurzu čas kurzu |
název kurzu | předseda/předsedkyně sekce sekce ČNS/SNeS |
| 1 8.30–10.00 |
Perspektivy v neurofarmakologii V problematice nemocí RS spektra bude souhrnně probrán vývoj léčby roztroušené sklerózy a jejích jednotlivých forem. Cílem je ukázat na vývoj moderní léčby v posledních několika dekádách včetně možnosti léčby progresivních forem. Součástí kurzu bude také pohled na vývoj cílů v léčbě tohoto demyelinizačního onemocnění. Epileptologická část kurzu bude zaměřena zejména na molekulární genetiku, diagnostiku a perspektivy léčby geneticky vázaných epilepsií. V oblasti neuromuskulárních onemocnění budou souhrnně probrány novinky v léčbě za posledních 5-10 let. Konkrétně spinální muskulární atrofie, muskulární dystrofie, autoimunitních neuropatií(GBS/CIDP), tranthyretinové familiární amyloidové neuropatie, myastenie gravis a některých myopatií. V oblasti neuroonkologie bude uveden přehled standardních medikamentózních léčebných metod a perspektivy cílené, personalizované léčby zaměřené na ovlivnění uzlových bodů onkogenetického procesu. Nemoci RS spektra Epilepsie Neuromuskulární onemocnění Neuroonkologie |
Jiří Polívka |
| 2 8.30–10.00 |
Specifické aspekty diagnostiky neurologických onemocnění u dětí Dětská neurologie aktuálně patří k nejprogresivněji se rozvíjejícím lékařským oborům, zejména díky dramatickému rozvoji inovativních diagnostických postupů a léčebných metod. Tato moderní diagnostika a léčba je rozvíjena v rámci uznaných center a mezinárodních konsorcií a sítí; základním kamenem péče o děti s onemocněním centrální a periferní nervové soustavy je však fungující terén, jehož nezastupitelnou úlohou je mj. včasná identifikace komplexních případů a jejich odeslání do zmíněných center. Klíčovou roli zde hraje síť ambulantních dětských neurologů, jejichž počet a dostupnost jsou však v některých regionech limitované. Zejména pak v akutních situacích může být klíčová role pediatrů a v roli konzultantů i neurologů pro dospělé, kteří by měli mít o základních principech diagnostiky neurologických onemocnění v dětském věku alespoň bazální představu. Kurz "Specifické aspekty diagnostiky neurologických onemocnění u dětí" bude zacílen na neurology pro dospělé, kteří se ve své praxi mohou setkat s potřebou konzultace základních diagnostických nálezů u dětí. Ve třech blocích budeme diskutovat některé aspekty základních diagnostických postupů v dětském věku: objektivního neurologického vyšetření, rutinního EEG a neurozobrazovacích metod. Půjde o prakticky orientovaný kurz, který upozorní na podstatné rozdíly v neurologické diagnostice u dospělých a dětí, které lze využít v každodenní praxi. Neurologické vyšetření kojenců a malých dětí /ONLINE/ EEG v dětském věku /ONLINE/ Neurozobrazení u dětí |
Pavel Kršek Miriam Kolníková |
| 3 10.30–12.00 |
Diagnostika vertebrogenních onemocnění Výukový kurz „Diagnostika vertebrogenních onemocnění“ obsahuje celkem 3 přednášky. V první přednášce s názvem „Jak postupovat u pacienta s akutním vertebrogenním syndromem“ bude probrána diagnostika a léčba akutních vertebrogenních syndromů s ohledem na poznatky evidence-based medicíny. Přednáška má za cíl shrnout dělení bolestí páteře z hlediska etiologie a závažnosti, které je podstatné pro volbu dalšího diagnostického i terapeutického postupu. Bude probrána také široká diferenciální diagnostika vertebrogenních syndromů. Zaměření přednášky je především na poznatky využitelné v běžné klinické praxi. V přednášce s názvem „Indikace a přínos elektrofyziologického vyšetření u vertebrogenních onemocnění“ bude poskytnut přehled elektrofyziologických metod využívaných v diagnostice onemocnění páteře, míchy a nervových kořenů. Přednáška shrnuje jejich nejvýznamnější indikace a přínos v různých klinických situacích (myelopatie, radikulopatie, asymptomatická míšní komprese) pohledem evidence-based medicíny. Kromě rutinně užívaných metod (elektromyografie, motorické a senzitivní evokované potenciály) budou představeny i novější testy, které mají potenciál prospektivně rozšířit možnosti klinické diagnostiky (např. pain-related evokované potenciály, kožní perioda útlumu). Přednáška “ Diagnostika a diferenciální diagnostika akutní míšní léze“ se bude zabývat problematikou akutní míšní léze, která může nastat po poranění míchy v rámci traumatu (např. po pádu, při autonehodě), při zánětlivých komplikacích páteře a přilehlých struktur (např. při spondylodiscitidě či abscesu), v rámci ischemie míchy (např. AVM, disekce) či při autoimunitním zánětu (např. u roztroušené sklerózy či neuromyelitis optica). Bude probrána akutní diagnostika míšních lézí a příslušná léčba. Jak postupovat u pacienta s akutním vertebrogenním syndromem? Indikace a přínos elektrofyziologického vyšetření u vertebrogenních onemocnění Diagnostika a diferenciální diagnostika akutní míšní léze |
Blanka Adamová Miloslav Dvorák |
| 4 10.30–12.00 |
Bolest hlavy vyvolaná nadužíváním léčiv (medication-overuse headache, MOH) Bolest hlavy způsobená nadměrným užíváním medikace (medication-overuse headache – MOH) je častým typem bolesti hlavy s výraznou disabilitou. Hraje také významnou roli při transformaci z epizodické do chronické migrény. MOH je v nejnovější verzi ICHD-3 (2018) klasifikována jako sekundární bolest hlavy v pododdíle 8.2 jako chronická bolest hlavy sekundární k již existujícímu syndromu bolesti hlavy. Specifický podtyp MOH závisí na použitém farmaku. Zastřešujícími kritérii jsou: MOH je považováno za onemocnění, kterému lze předcházet; proto by měl být kladen důraz na poučení pacientů nejen o vedlejších účincích léčiv, ale zásadní je edukace o potenciálním rozvoji chronické bolesti hlavy při jejich nadměrném užívání. Podle statistiky má pouze 8% pacientů povědomí o možnosti vzniku MOH a to zejména u léků, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Komplexní preventivní opatření jsou oproti odvykací terapii zatím v pozadí a v současné době jsou podrobněji zkoumána. Prevalence a prevence MOH MOH – nejčastěji nadužívané medikace Odvykací a profylatická terapie MOH CGRP protilátky v léčbě MOH Soubor pacientů s MOH (Olomouc) |
Tomáš Nežádal Peter Valkovič |
| 5 10.30–12.00 |
Neurointenzivní medicína – Praktické střípky z neurointenzivné péče V pěti přednáškách budou probrány základní přístupy k pacientů na neurologickém JIP mezi něž patří jednak pacienti s cévní mozkovou příhodou, pacienti s epileptickým statem konvulsivním i nekonvulsivním, pacienti s neuroinfekcí a dále s poruchou vědomí jiné etiologie. Bude nastíněno jejich základní zajištění, monitorace , analgosedace a výživa. Dále podrobněji zmíníme péči o pacienty s traumatem hlavy a obecně přístup a terapii pacientů s edémem mozku. Kurz je určen mladým lékařům k základní orientaci v problematice neurointenzivní péče. Sedace v NI péči + neklidný pacient Obecné základy monitorace pacienta v podmínkách JIP + neuromonitorace + zajištění neurointenzivního pacienta Praktický přístup k terapii edému mozku + nitrolební hypertenze Výživa + tekutiny u neurointenzivního pacienta Neurotraumatologie (kdo patří na JIP) |
Ivana Šarbochová Michal Kováčik |
| 6 14.00–15.30 |
Cerebrovaskulární problematika Kurz probere indikaci multimodálního zobrazení v indikaci rekanalizační péče u pacientů s ischemickou CMP v pozdním a neznámem časovém okně. Dále budou detailně rozebrány letošní doporučení pro indikaci intravenózní trombolýzy a recentní doporučené postupy pro endovaskulární léčbu. Uchazeč bude dále seznámen s přehledem škál používaných v iktové neurologii, s neurosonologickým minimem a základy sekundární prevence. Kurz je určen zejména neurologům v atestační přípravě nebo neurologům, kteří nepracují na akreditovaném iktovém centru. Multimodální CT vyšetření v diagnostice akutní ischemické CMP Intravenózní trombolýza v léčbě akutní mozkového infarktu – minimum pro běžnou klinikou praxi Neurosonologické minimum do praxe Škály v cévní neurologii Endovaskulární léčba ischemické CMP – minimum pro praxi Sekundární prevence ischemické CMP – minimum pro praxi |
Aleš Tomek Vladimír Nosáľ |
| 7 14.00–15.30 |
Zánětlivé neuropatie, diagnostika a léčba – update 2021 Obsahem kurzu je seznámení posluchačů s léčebnými možnostmi u idiopatických zánětlivých polyneuropatií. Jak standardními léčebnými možnostmi: kortikosteroidy, IVIG, plazmaferéza, tak i novějšími postupy, jako je aplikace subkutánních imunoglobulinů (SCIG). Dále budou probrány některé nové postupy, zvláště vzhledem k subtypům CIDP s IgG4 protilátkami. Nové CIDP Guidelines – klinická a paraklinická část Elektrodiagnostika CIDP Nodo/paranodopatie Nové směry v léčbě CIDP |
Stanislav Voháňka Peter Špalek |
| 8 14.00–15.30 |
Pomocná vyšetření v diagnostice demence a kognitivní poruchy Klinická a diferenciální diagnostika demencí a neurodegenerativních onemocnění je složitá, vyžaduje mezioborový přístup a vychází z analýzy rozboru anamnézy, neurologického vyšetření, zhodnocení kognitivního profilu a interpretace výsledků pomocných metod. Velkým přínosem posledních let je možnost stanovování biomarkerů, což zásadním způsobem zlepšilo přesnost a správnost klinické diagnostiky. Výukový kurz je zaměřen edukativně s cílem podat aktuální přehled dostupných vyšetřovacích metod (analýza mozkomíšního moku, magnetická rezonance, perfuzní a ligandové vyšetření v nukleární medicíně, a neuropatologie), jejich roli v diagnostickém postupu a interpretaci výsledků v klinické praxi. Likvorové a sérové biomarkery MR SPECT a PET Biopsie a autopsie |
Robert Rusina, Stanislav Šutovský |
| 9 16.00–17.30 |
Pomocná (paraklinická) vyšetření v extrapyramidové neurologii Onemocnění extrapyramidového systému (poruchy kontroly pohybu – movement disorders) se projevují velmi často typickými klinickými příznaky. Přesto mají díky pokroku nezastupitelnou roli četná paraklinická vyšetření. Kurz pojedná o významu jednotlivých skupin doplňujících klinických metod u tzv. extrapyramidových onemocnění. Strukturální zobrazovací vyšetření Funkční zobrazovací vyšetření Likvorologie a sérologie Neurofyziologická vyšetření Genetické vyšetření |
Marek Baláž Matej Škorvánek |
| 10 16.00–17.30 |
Zahájení léčby po prvním záchvatu Zahájení léčby po prvním záchvatu – diskuze nad modelovými kazuistikami Rozhodování o zahájení léčby po prvním záchvatu je pro neurologa častou a ve většině případů jednoduchou klinickou situací. Léčbu obecně zahajujeme, pokud je diagnóza epilepsie jistá, nebo pokud je vysoce pravděpodobná a rizika plynoucí z opakování záchvatu převyšují rizika terapie. V některých případech může být ale rozhodnutí o zahájení léčby obtížné vzhledem k nízké diagnostické jistotě, případně při nejednoznačném posouzení příčin a podnětů, které záchvat vyvolaly a/nebo se na jeho vzniku podílely. V některých situacích může být zahájení i nezahájení léčby víceméně rovnocennou alternativou a každý z těchto postupů má své výhody i rizika. V každém případě je před zahájením léčby nutné probrat s nemocným její reálné možnosti, případné nežádoucí účinky i riziko jejího možného selhání, aby bylo očekávání pacienta přiměřené. Obdobně je nutné informovat pacienta i v případech, kdy léčbu nezahájíme. Na modelových kazuistikách pacientů po prvním záchvatu probereme s účastníky interaktivní formou diagnostický algoritmus a otázku zahájení/nezahájení terapie. |
Hana Ošlejšková Vladimír Donáth |
| 11 |
Neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra Neuromyelitis optica a poruchy jejího širšího spektra (NMOSD) patří mezi autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. Typicky se projevují zánětem zrakových nervů a míchy, méně často mozkového kmene. U většiny pacientů nacházíme v séru protilátky proti akvaporinu-4 (AQP4-IgG), které jsou pro toto onemocnění specifické a hrají zásadní roli v patogenezi choroby asi u více než 75 % pacientů. Mezinárodní panel odborníků pro diagnostiku tohoto onemocnění publikoval v roce 2015 diagnostická kritéria pro NMOSD. Tato zahrnují tzv. klíčové klinické charakteristiky (časté: optická neuritida, myelitida a syndrom area postrema; méně časté: další kmenové syndromy, cerebrální syndromy, diencefalické syndromy a narkolepsie). I přes výrazné zlepšení diagnostického procesu díky dostupnosti vyšetření protilátek proti AQP4, stále dochází k prodlení u stanovení diagnózy u AQP4-IgG séronegativních pacientů, pacientů s parciálními míšními syndromy, u pacientů vyššího věku apod. Mezi nejčastěji stanovené chybné diagnózy patří roztroušená skleróza, míšní tumory, ischemické léze zrakových nervů, neuroinfekce a další. Důležité je také odlišení AQP4-IgG pozitivních pacientů od pacientů s pozitivitou protilátek proti myelinovému oligodendrocytárnímu glykoproteinu (MOG-IgG). Tyto protilátky také definují novou skupinu demyelinizací CNS, tzv. „myelin oligodendrocyte glycoprotein antibody–associated disease“ – MOGAD. Tento výukový kurz přináší přehled základních patogenetických mechanizmů u NMOSD a MOGAD, osvětluje diferenciálně diagnostické postupy, předkládá typické nálezy při zobrazení magnetickou rezonancí, upozorňuje na význam OCT vyšetření v rámci vyšetřování optických neuritid. Dále pak shrnuje možnosti terapie relapsů a dlouhodobou chronickou léčbu nemocných s těmito autoimunitními onemocněními CNS. Úvod do problematiky NMOSD Patogeneze a klinický obraz NMOSD a MOGAD Terapie relapsů Chronická a symptomatická léčba Význam magnetická rezonance a typické nálezy u NMOSD a MOGAD Optická neuritida a význam OCT u NMOSD a MOGAD Diferenciální diagnostika NMOSD a MOGAD |
Jan Mareš Marianna Vitková |